- Ibercaja musí vrátit 56 474,63 eur oběti podvodného vylákání SIM karty
- Nejvyšší soud rozhodl, že banka musí vrátit ukradenou částku, protože nedošlo k nedbalosti
Metody, které podvodníci používají, aby se dostali k našim penězům, jsou stále sofistikovanější, dokonce jdou tak daleko, že zfalšují telefonní číslo naší banky a vydávají se za jejího zaměstnance.
Tento druh podvodu může mít velmi vážné následky, a to až do ztráty našich peněz. Nejvyšší soud nyní rozhodl ve prospěch obětí: banky musí v případě podvodu vrátit všechny odcizené peníze.
Rozsudkem ze dne 9. dubna 2025 zamítl občanskoprávní soud Nejvyššího soudu dovolání společnosti Ibercaja, která bude muset oběti podvodu vrátit celkem 56 474,63 EUR. Rozsudek tak potvrzuje předchozí rozhodnutí Provinčního soudu v Zaragoze, který již společnosti Ibercaja nařídil vrátit částku odcizenou oběti podvodu se SIM kartou.
Nejvyšší soud se postavil na stranu obětí bankovních podvodů
Nové rozhodnutí Nejvyššího soudu objasňuje, že pokud klient banky popírá, že autorizoval již provedenou platební transakci, musí banka „prokázat, že transakce byla ověřena, přesně zaznamenána a zaúčtována a že nebyla ovlivněna technickou poruchou nebo jinou závadou v poskytované službě“. Podle rozsudku pouhá registrace transakce nestačí k prokázání, že byla plátcem autorizována.
K podvodu, o němž hovoříme, došlo v roce 2021, kdy oběť přišla o desítky tisíc eur ze svého bankovního účtu: uprostřed noci podvodníci provedli patnáct převodů v celkové výši více než 80 000 eur, přičemž získali přístup k jeho e-mailu a duplikátu jeho SIM karty. Přestože si oběť změnila hesla a kontaktovala banku, nakonec se jí podařilo získat zpět pouze 27 000 z více než 80 000 eur. O čtyři roky později se jí podaří získat zpět zbývající částku.
Občanskoprávní senát Nejvyššího soudu se domnívá, že uživatel je povinen oznámit bance podvod, jakmile se o něm dozví, ale banka musí uhradit celou odcizenou částku: „V případě neautorizované platební transakce je poskytovatel platebních služeb povinen neprodleně vrátit plátci částku takové transakce“. To však za předpokladu, že ze strany klienta nedošlo k hrubé nedbalosti.
Rozsudek objasňuje, co lze považovat za hrubou nedbalost, a jako příklad uvádí uložení PIN kódu kreditní karty společně se samotnou kartou, což umožňuje rozpoznat kód komukoli, kdo má ke kartě přístup. Banka musí prokázat, že oběť podvodu jednala z nedbalosti, což v tomto případě nebylo prokázáno. Z tohoto důvodu musí Ibercaja vrátit zákazníkovi částku, která mu dosud nebyla vrácena.
Nejvyšší soud při této příležitosti připomíná, že rozvoj technologií musí umožnit vývoj systémů schopných odhalit anomálie. „Nelze považovat za normální a irelevantní, že osoba, která nikdy neprovádí transakce v ranních hodinách, najednou provede až sedmnáct po sobě jdoucích transakcí za tak vysokou částku,“ uvádí se v rozsudku. Ze sedmnácti pokusů o převod systém dva od společnosti Bizum odmítl pro překročení denního limitu.
Vzhledem k tomu, že podobných podvodů přibývá, vláda již nějakou dobu pracuje na řadě opatření, která je mají omezit. Kromě blokování provozu využívajícího nepřidělená, přidělená nebo vyhrazená čísla chce vláda podvodné SMS zlikvidovat vytvořením databáze, do které se budou muset společnosti a správní orgány registrovat. Již za několik týdnů se začnou blokovat hovory a zprávy přijaté ze zahraničí s použitím národního telefonního čísla, což by mohlo přispět k omezení podvodů.
