Digitální zločinci nepoužívají stále stejné metody, neustále se přizpůsobují a kombinují klasické taktiky s modernějšími přístupy, aby své oběti účinněji oklamali.
V dnešní době se mobilní telefony staly základním nástrojem každodenního života, který usnadňuje neustálou interakci mezi lidmi a společnostmi. Nezřídka se však stává, že vám volají neznámá čísla, často s reklamou na produkty nebo služby.
Firmy zabývající se telefonním marketingem často kontaktují potenciální zákazníky s nabídkou pojištění, telefonních tarifů, internetových služeb apod. Tito agenti často skrývají svou identitu, aby se vyhnuli odhalení a zablokování svých čísel uživateli.
I když se některé z těchto hovorů mohou zdát neškodné, ne všechny mají dobré úmysly. Existují podvodníci, kteří používají taktiku phishingu a vydávají se za důvěryhodné instituce, jako jsou banky nebo státní úřady.
Jejich cílem je vylákat od příjemce citlivé informace, jako jsou hesla, čísla kreditních karet nebo osobní údaje , což může vést k podvodu a značným finančním ztrátám.
Tito útočníci nepoužívají vždy stejné metody, ale neustále vymýšlejí nové. Jejich vynalézavost jim umožňuje kombinovat tradiční metody se sofistikovanějšími strategiemi, díky čemuž je pro bezpečnostní systémy i samotné uživatele stále obtížnější jejich útoky odhalit.
Přestože mnoho kybernetických útoků zahrnuje použití malwaru nebo klamavých odkazů, ne všechny hrozby vyžadují tak sofistikované metody. Někdy stačí pouhý telefonát, aby oběť naletěla podvodníkovi. To, jak člověk reaguje na neznámý hovor, může podvodníkovi otevřít dveře.
Slova, která byste neměli říkat během telefonního hovoru
Na první pohled se nejedná o nový podvod. Ve skutečnosti je tu s námi už léta, ale kyberzločinci ho dokážou aktualizovat, aby mohli podvádět dál. Po přijetí hovoru mnoho lidí automaticky odpoví úsečným „ano?“, aniž by si uvědomili, že tuto běžnou odpověď mohou digitální zločinci využít ke škodlivým účelům.
Podle Národního institutu kybernetické bezpečnosti (Incibe) se tato jednoduchá interakce může v nesprávných rukou stát nebezpečným nástrojem. Podvodníci tyto hovory nahrávají a shromažďují hlasové vzorky, které pak používají při podvodných transakcích, jako je potvrzování bankovních transakcí, podepisování smluv na dálku nebo dokonce vydávání se za uživatele v úředních či soukromých zařízeních.
Kyberzločinci obvykle začínají své podvody telefonátem, při kterém mohou použít různé strategie. V některých případech se vydávají za zaměstnance známých institucí, jako jsou banky, obchody nebo technické služby, aby získali důvěru příjemce. V jiných případech nepromluví ani slovo a ponechají ticho, aby vyprovokovali osobu ke spontánní odpovědi „ano?“, což je přesně to, čeho se snaží dosáhnout.
Jakmile se jim podaří nahrát hlas oběti, která dané slovo vysloví, mohou podvodníci tento úryvek použít k provedení nejrůznějších podvodů. Mezi nejčastější manévry patří vydávání se za oběť, aby jejím jménem uzavřela smlouvu o poskytování služeb, provedla finanční transakce nebo dokonce odpověděla na dotazník.
Tváří v tvář této hrozbě je nejlepší obranou opatrnost: vyhněte se odpovídání na neznámá čísla a ukončete hovor při jakémkoli podezření – může to znamenat rozdíl mezi bezpečím a možným podvodem.
