Provinční soud v Leonu rozhodl, že nedošlo ke zpronevěře, protože nebylo prokázáno, že by finanční prostředky patřily výhradně zemřelé nebo že by jednala ve vlastním zájmu.
Vrchní soud Baskicka zprostil viny ženu obviněnou ze zpronevěry více než 80 380 EUR ze tří bankovních účtů svého bratra, který zemřel v roce 2016. Neteře a synovci zesnulého tvrdili, že si jejich teta neoprávněně ponechala peníze, které měly být součástí dědictví, ale soud rozhodl ve prospěch obviněné a vyloučil, že by se jednalo o trestný čin.
Žena v době bratrovy smrti převedla téměř všechny peníze z bankovního účtu, jehož byli oba spolumajiteli, na jiný účet, jehož byla jedinou majitelkou. Jednou z nejvýraznějších transakcí byl převod částky 80 380 EUR, který byl proveden pouhé tři dny po bratrově smrti. Když se o tom synovci a neteře dozvěděli, udali svou tetu (sestru zemřelého) za to, že vybrala z jejich společných účtů finanční prostředky ve výši 171 621,34 EUR, které žena převedla téměř celé na účet zřízený pouze na její jméno.
Podle žalobců jim tyto prostředky nepatřily a měly být rozděleny mezi dědice. Obhajoba však předložila holografickou závěť podepsanou zesnulou a tvrdila, že společné vlastnictví účtů odráží společný finanční vztah mezi oběma bratry.
Nebyly žádné důkazy o zpronevěře
Provinční soud v Leónu, nyní podpořený Vrchním soudem Baskicka, obžalobu zamítl, neboť dospěl k závěru, že nebylo prokázáno ani výlučné vlastnictví finančních prostředků zesnulým, ani úmysl obžalovaných zpronevěřit to, co patřilo jiným. Podle soudu „obžaloba rovněž nepředložila důkazy o původu finančních prostředků na těchto zdrojových účtech a neposkytla nám žádný důvod k vyloučení možnosti, že by ….. zesnulý spáchal podvodné jednání„. zesnulý spáchal bezúplatné jednání ve prospěch jiného majitele účtu“.
Dále se uvádí, že „soud nedospěl k přesvědčení, že by žena dala výše uvedené převodní příkazy úvěrové instituci s úmyslem zmocnit se toho, co patřilo jiným, a soud nemá dostatek důkazů, aby žalobcům přisoudil jakoukoli část zůstatků na běžných účtech, z nichž byly převody provedeny, obžalovaná se trestní odpovědnosti zprošťuje“.
Občanskoprávní, nikoliv trestněprávní záležitost
Soud vysvětlil, že tento spor měl být občanskoprávní, nikoli trestněprávní záležitostí. Ačkoli se synovci zemřelého domnívají, že část peněz patří jim, soudci trvali na tom, že neexistují dostatečné důkazy o trestném činu zpronevěry. „Otázka vlastnictví bankovních prostředků je v podstatě občanskoprávní,“ uvádí se v rozsudku.
Rozsudek potvrzuje, že trestní rozsudek nelze vynést, pokud se neprokáže, že finanční prostředky patřily výhradně zesnulé a že žena jednala se zlým úmyslem. I přes toto odmítnutí soud připomíná, že „žalobci mohou podat občanskoprávní žalobu, aby spor o dědictví definitivně vyřešili“.
Trestní cesta je tedy uzavřena, ale možnost obrátit se na občanskoprávní jurisdikci zůstává otevřená, pokud se příbuzní domnívají, že by měli požadovat část finančních prostředků, které žena vybrala.
