Jaro letošního roku je obdobím prudkého růstu cen zlata, stříbra, platiny a palladia. Čím složitější je geopolitická situace, tím atraktivnější se stávají drahé kovy. Poslední útok Izraele na jaderné objekty v Íránu vedl k tomu, že během několika hodin cena unce zlata v dolarech vzrostla o 2 % a cena zlatých mincí dosáhla rekordní úrovně.
- V pátek 13. června se kotace zlata v dolarech přiblížila historickému maximu zaznamenanému v dubnu tohoto roku. Zároveň byla zaznamenána rekordní úroveň cen v naší měně – asi 12 800 zlotých za unci
- Ekonomové JP Morgan předpovídají, že unce zlata může během 12 měsíců dosáhnout hranice 4 tisíc dolarů a do roku 2029 může zdražit dokonce až na 6 tisíc dolarů
- Poslední skok cen platiny je třeba spojovat se záměry washingtonské administrativy, která chce zrušit státní dotace na elektromobily. Takový krok zvýší poptávku po automobilech se spalovacími motory, při jejichž výrobě se tento kov používá.
- Odborníci Silver Institute odhadují deficit stříbra na světových trzích v letošním roce na 117 milionů uncí, a to navzdory tomu, že globální těžba vzroste o 1,5 %.
Ekonomové po celém světě nacházejí mnoho důvodů, proč ceny drahých kovů silně rostou. V první řadě zmiňují geopolitické napětí (v Ukrajině, na Blízkém východě, ve vztazích mezi USA a Čínou, ale také mezi USA a Íránem) a hromadění drahých kovů ve velkém množství centrálními bankami, které ztrácejí důvěru v hlavní měny. Nejen v americký dolar, ale také v euro. Podle nejnovějších údajů Evropské centrální banky podíl zlata na světových měnových rezervách vzrostl na 20 % a převyšuje podíl eura.
Dluh USA – šance pro drahé kovy
Zlato a další drahé kovy také těží z prohlubující se krize likvidity rozpočtu USA. Sněmovna reprezentantů nedávno 215 hlasy proti 214 přijala zákon One Big Beautiful Bill Act. Jedná se o tisícistránkový balíček reforem navržený prezidentem Donaldem Trumpem. Zákon zahrnuje změny především v oblasti daňové politiky, zdravotnictví a národní obrany. Rozpočtový úřad Kongresu předpovídá, že deficit se během 10 let zvýší o 3,8 bilionu dolarů.
Kromě toho podle zprávy Světové banky „Globální ekonomické vyhlídky“ se v roce 2025 světový ekonomický růst zpomalí na 2,3 %. Regres se dotkne téměř 70 % světových ekonomik. V této situaci může výrazně vzrůst poptávka po zlatě, stříbře a platině. Světová banka předpovídá, že index cen drahých kovů v tomto roce vzroste o více než 30 %.
Mimořádně drahá platina
Od začátku dubna do dnešního dne vzrostla cena unce platiny z 910 na přibližně 1250 dolarů. Na takové ceny byli investoři zvyklí před 10 lety. Cena unce palladia za stejné období vzrostla z 890 na přibližně 1100 dolarů.
Po celá desetiletí byla platina nejdražším ze čtyř drahých kovů a v roce 2008 její cena dosáhla hranice 2000 dolarů za unci. Od té doby se však trh s „bílým kovem“ nacházel v neustálém poklesu. Před čtyřmi lety se za unci palladia muselo zaplatit rekordních více než 3 000 dolarů. Poté nastal pokles, který byl v březnu 2022 přerušen prudkou reakcí trhů na útok Ruska na Ukrajinu, kdy byl stanoven nový rekord 3400 dolarů za unci. Bylo to důsledkem obav z uvalení embarga na dodávky palladia z Ruska, kde se těží 80 % tohoto kovu.
Od září 2022 se však kurz palladia ocitl v jednotvárném klesajícím trendu. Za něco málo přes rok klesla cena tohoto kovu z více než 2300 na pouhých 850 dolarů na začátku roku 2024. Změny na trzích platiny a palladia úzce souvisejí s využitím těchto kovů v automobilovém průmyslu.
Většina spotřebované platiny se používá v katalyzátorech výfukových plynů automobilů s dieselovými motory. Poslední zvýšení cen platiny je třeba spojovat se záměry washingtonské administrativy, která chce zrušit státní dotace na elektromobily, což zase zvýší poptávku po automobilech se spalovacími motory.
V poslední zprávě zveřejněné Světovou radou pro investice do platiny se předpokládá, že v roce 2025 dosáhne deficit nabídky platiny 966 tisíc uncí, což výrazně převyšuje předchozí odhady ve výši 848 tisíc. Deficit v tomto roce tak bude činit 12 % celkové prognózované poptávky. Je třeba mít na paměti, že platina je do určité míry závislá na automobilovém sektoru, protože se používá také v klenotnictví a dalších průmyslových odvětvích, jako je chemický, sklářský a lékařský průmysl.
Stříbro konečně vzrostlo
Začátek června přinesl znatelné zlepšení cen stříbra. Kurz trojské unce (31,1 g) se přiblížil dlouho neviděné úrovni 37 dolarů. Je však třeba mít na paměti, že stříbro má ještě daleko k historickému rekordu. Historické maximum 50 dolarů za unci bylo dosaženo v roce 1980. K tomuto výsledku chyběl půl dolaru v dubnu 2011, kdy svět bojoval s následky velké finanční krize z let 2008–2009. Tehdy stačily dva a půl roku, aby investice do stříbra přinesly investorům mnohonásobný zisk.
Odborníci na technickou analýzu nevylučují, že v nejbližších týdnech může kov dosáhnout hranice 40 dolarů za unci. Stříbro, stejně jako platina a palladium, kombinuje vlastnosti drahého a průmyslového kovu. Používá se v přesném a elektronickém průmyslu, ve stomatologii, klenotnictví a při výrobě zelené energie (je součástí zejména fotovoltaických panelů).
Vše nasvědčuje tomu, že letošní rok bude čtvrtým rokem v řadě, kdy trh s fyzickým stříbrem zaznamená deficit. Podle prognóz Silver Institute bude deficit činit 117 milionů uncí, a to navzdory tomu, že světová těžba vzroste o 1,5 %. Odborníci TD Securities varují, že zásoby stříbra v londýnských skladech dosáhly kriticky nízké úrovně a další nákupy ze strany ETF fondů zajištěných fyzickým kovem mohou deficit ještě více prohloubit.
Potřeba nových dolů
Mnoho odborníků poukazuje na skutečnost, že těžba stříbra je nedostatečně financována. V současné době je více než 70 % tohoto kovu vedlejším produktem těžby mědi, zlata a dalších prvků. Nové stříbrné doly jsou nezbytné pro uspokojení rostoucí poptávky. Pokud nebudou postaveny, deficit kovu vzroste do obrovských rozměrů, což znamená, že cena bude systematicky růst kvůli stále omezenější nabídce.
O tržní pozici stříbra hodně vypovídá index zlato-stříbro. Ukazuje, kolik uncí stříbra je třeba utratit za nákup jedné unce zlata. Vypočítá se vydělením tržní ceny zlata cenou stříbra. Čím vyšší je tento poměr, tím více je stříbro podhodnoceno vůči zlatu nebo zlato nadhodnoceno vůči stříbru. V současné době tento poměr činí 95. Předpokládá se, že při hodnotě nad 70 je stříbro podhodnoceno a zlato příliš drahé, při hodnotě pod 40 je stříbro drahé a zlato příliš levné. To znamená, že „měsíční kov“ stále výrazně zaostává za svým „bohatším bratrem“.
Zlato může být mnohem dražší
Poslední útok Izraele na íránské jaderné a vojenské objekty a odvetný úder Teheránu v podobě asi stovky vypuštěných dronů vedly k tomu, že unce zlata během několika hodin zdražila o 2 % a dosáhla úrovně 3470 dolarů – jen o málo méně než dubnový historický rekord (3509 dolarů). Zároveň byl v pátek 13. června zaznamenán historický rekord ceny „královského kovu“ v naší měně – přibližně 12 800 zlotých za unci.
Velkou volatilitu cen zlata, kterou lze pozorovat v posledních týdnech, lze vysvětlit na jedné straně fixací zisků investory po jarním růstu cen a na druhé straně geopolitickým napětím a zhoršením stavu veřejných financí USA. Poslední faktor přitahuje na trh se zlatem investory, kteří počítají s dalším skokovým růstem cen tohoto kovu.
JP Morgan předpovídá, že unce zlata může během 12 měsíců dosáhnout hranice 4 tisíc dolarů a do roku 2029 může dokonce zdražit až na 6 tisíc dolarů. Ekonomové banky vycházejí z toho, že investoři pod vlivem složité geopolitické situace a také v reakci na ekonomickou politiku Donalda Trumpa, která oslabuje dolar, budou převádět část svých aktiv na trh se zlatem.
O síle zlata v průběhu mnoha čtvrtletí svědčí obrovská poptávka ze strany centrálních bank, které hromadí „královský kov“ nejrychlejším tempem za posledních 50 let. Banky kupují zlato, aby diverzifikovaly své rezervy a snížily závislost na americkém dolaru. Klíčovou roli v této situaci hraje Čínská lidová banka, která v květnu nakoupila 60 tisíc trojských uncí, čímž zvýšila celkový objem na 73,83 milionu uncí. Bylo to již sedmý měsíc v řadě, kdy Číňané zvýšili své zásoby drahého kovu.
Velké nákupy Íránců
Michal Teklinski z Goldsaver poukazuje na výmluvný příklad Íránu. V daňovém roce, který skončil v březnu, Íránci oficiálně koupili 100 tun zlata. Odborníci se domnívají, že tento objem mohl být dokonce dvojnásobný. Důvodem těchto kroků byla vysoká inflace, obavy z možné konfiskace prostředků v bankách a také geopolitické napětí spojené s návratem Donalda Trumpa k moci.
„To vše činí zlato hlavním prostředkem ochrany majetku pro Íránce, kteří hromadně převádějí své úspory do královského kovu a dolarů. Své aktiva však neukládají v bankách, ale schovávají je doma a nikomu o tom neříkají,“ napsal Michal Teklinski.
Zlato do Íránu přichází hlavně z Turecka a Spojených arabských emirátů. Cena drahého kovu, počítaná v rialech, za rok vzrostla o více než 80 %. Írán také provádí platby v zlatě s Ruskem, mimo jiné za dodávky dronů používaných ve válce na Ukrajině.
„Přetrvávající geopolitická nejistota, vyhlídky na uvolnění měnové politiky a rostoucí krize likvidity v USA vytvářejí příznivé podmínky pro další růst cen zlata a stříbra. Zlato získává stále více příznivců – nejen mezi centrálními bankami a ETF fondy, ale i mezi individuálními investory, kteří hledají stabilitu v nestabilním světě,“ uzavírá Michal Teklinski z Goldsaver.
