Vědci z Kolumbijské univerzity předložili teorii, podle níž mohlo vzniknout při erupcích magnetarů.
Tým vědců z Kolumbijské univerzity předložil novou hypotézu o původu zlata ve vesmíru a vyvrátil tak převládající teorii, která jeho vznik připisovala výhradně srážkám neutronových hvězd. Na tuto studii, podpořenou údaji z Integrálního teleskopu Evropské kosmické agentury (ESA) a misí NASA, upozornil nedávný článek v časopise National Geographic.
Magnetary jsou vzácným typem neutronových hvězd s extrémně silným magnetickým polem. Za určitých podmínek mohou tyto hvězdy zažívat „obří exploze“, při nichž se uvolňuje obrovské množství energie. Podle studie mohou tyto exploze vytvořit příznivé podmínky pro vznik těžkých prvků, jako je zlato a uran.
Během těchto explozí dosahuje povrch magnetaru hustoty a tlaku, které umožňují lehkým atomům rychle zachytit neutrony. Tento proces, známý jako proces r, vede ke vzniku nestabilních izotopů, které při rozpadu tvoří těžší prvky.
Studie tvrdí, že k těmto druhům událostí mohlo docházet ve velmi raných fázích vesmíru, dávno předtím, než se srážky hvězd staly běžnou záležitostí. To by poskytlo nové vysvětlení, jak a kdy vznikly těžké prvky, které jsou dnes na Zemi vzácné a cenné.
Přestože studie představuje slibnou alternativu pro pochopení vzniku zlata, sami autoři přiznávají, že jejich zjištění ještě nejsou definitivním důkazem. Nedostatek přímých důkazů a obtížnost reprodukce nebo detailního pozorování těchto jevů vyvolaly ve vědecké komunitě skepsi. Přesto tento objev otevírá nové cesty výzkumu vzniku těžkých prvků a úlohy magnetarů v chemickém vývoji vesmíru.
