Amazonský deštný prales byl po desetiletí považován za hlavní zdroj kyslíku na planetě. Brazilský geograf však vysvětluje, že tento titul ve skutečnosti patří oceánům.
S rozlohou 5,5 milionu km2 je Amazonie nejrozsáhlejším tropickým biomem na světě.
Představa, že amazonský prales je „plícemi světa“, se v průběhu 20. století velmi rozšířila a stále žije v lidové představivosti. Tato metafora je sice silná, ale neodpovídá nejnovějším vědeckým poznatkům.
Podle odborníků pochází většina kyslíku, který dýcháme, z oceánů, nikoli z deštných pralesů.
Profesor geografie a výzkumník Antonio Fabio tuto problematiku objasnil a vysvětlil skutečnou roli Amazonie v globální ekologické rovnováze. Podle něj sahá původ tohoto výrazu do dob, kdy se o mechanismech fotosyntézy v globálním měřítku vědělo jen málo.
Oceány jsou skutečnými plícemi planety
„Dnes víme, že více než 50 % kyslíku v atmosféře produkují mikroskopické organismy žijící v oceánech, zejména fytoplankton,“ říká odborník.
Tyto mikroorganismy provádějí fotosyntézu stejným způsobem jako suchozemské rostliny, ale v mnohem větším měřítku, a to díky rozlehlosti moří a jejich biologické produktivitě.
To však neznamená, že by Amazonie byla z ekologického hlediska méně důležitá. Naopak, hraje zásadní roli při regulaci klimatu, koloběhu vody a pohlcování oxidu uhličitého (CO₂), jednoho z hlavních plynů způsobujících globální oteplování.
Amazonie je s rozlohou přibližně 5,5 milionu km² největším tropickým biomem na světě a pokrývá devět zemí Jižní Ameriky, z nichž většina se nachází v Brazílii. Tato oblast se vyznačuje nesrovnatelnou biologickou rozmanitostí s miliony druhů rostlin, živočichů a mikroorganismů, z nichž mnohé jsou vědě dosud neznámé.
Amazonie: strážce klimatu a biologické rozmanitosti
Amazonie výjimečně dobře udržuje rovnováhu mezi regionálním a kontinentálním klimatem. Příkladem jsou takzvané „létající řeky“: masy vodní páry vznikající odpařováním vlhkosti z pralesa, které jsou unášeny větry a způsobují srážky v odlehlých oblastech, jako je jihovýchod a jih Brazílie, vysvětluje Antonio Fabio.
Lesy navíc fungují jako obří zásobárna uhlíku. Tím, že pohlcuje CO₂ z atmosféry, pomáhá zmírňovat klimatické změny, protože funguje jako důležitý zásobník uhlíku.
Ačkoli Amazonie není významným producentem kyslíku, je přesto životně důležitá pro zdraví planety. „Je třeba opustit mýtus o ‚plicích světa‘ a uznat skutečnou hodnotu pralesa: jeho zásadní roli při zajišťování ekologické stability, zachování biologické rozmanitosti a boji proti globálnímu oteplování,“ uzavírá profesor.
