Světová premiéra čínských fyziků, kteří pozorovali nový kvantový stav, jenž otevírá cestu k novým materiálům

Vědci právě uskutečnili světovou premiéru v oblasti kvantové fyziky: experimentální pozorování Boseho-Einsteinovy kondenzace (BEC) vázaného stavu dvou magnonů v magnetickém materiálu. Tento objev umožnil spektrometr pro elektronovou spinovou rezonanci ve vysokém magnetickém poli umístěný v infrastruktuře SHMFF v Číně.

Tým vědců z několika institucí, včetně Jihočínské univerzity vědy a technologie a Australské organizace pro jadernou vědu a technologii, objevil tento jev, který dosud existoval pouze v teorii.

Boseho-Einsteinova kondenzace, fascinující kvantový jev

Boseho-Einsteinova kondenzace je kvantový stav, při kterém se bosonické částice při extrémně nízkých teplotách hromadí ve stejném základním stavu a vytvářejí jediný koherentní celek. Tento jev byl dosud pozorován především u plynů složených z atomů ochlazených na několik miliardtin stupně nad absolutní nulou.

Jedinečnost nového pozorování spočívá v tom, že se týká magnetických kvazičástic zvaných magnony. Magnon je kolektivní excitace spinů elektronů v krystalové mřížce.

Dvojice magnonů se chová jako jeden celek.

Vědci prokázali, že v materiálu Na₂BaNi(PO₄)₂ se magnony mohou spojovat do vázaného stavu a kondenzovat, podobně jako Cooperovy páry v supravodivosti. Je zde však jeden zásadní rozdíl: v supravodiči tvoří páry fermiony, zatímco v tomto případě tvoří bosony, takže základní fyzika je zcela odlišná.

Proč je tento materiál tak zvláštní

Krystal Na₂BaNi(PO₄)₂trojúhelníkovou mřížku, takzvaný frustrovaný systém, ve kterém si magnetické interakce navzájem konkurují. V takové mřížce se spiny nemohou jednoduše vyrovnat, což vede k exotickým kvantovým jevům.

Právě v tomto prostředí interagují magnony neobvyklým způsobem. Když se přiloží magnetické pole a systém se ochladí, magnony se shluknou do dvou a vstoupí do kondenzované fáze, čímž vytvoří novou kvantovou fázi, která dosud nebyla pozorována.

Pokročilé analytické nástroje

K potvrzení tohoto objevu bylo použito několik pokročilých technik:

  • Vysokofrekvenční elektronová spinová rezonance, která umožňuje pozorování magnetických excitací.
  • Neutronová difrakce, technika pro analýzu struktury a interakcí spinů.
  • Jaderná magnetická rezonance (NMR), která detekuje změny na atomární úrovni.

Všechny tyto metody nám umožnily potvrdit, že v tomto materiálu skutečně dochází k Boseho-Einsteinově kondenzaci vázaných magnonových stavů.

Krok k novým kvantovým fázím

Tento objev otevírá perspektivu zkoumání exotických kvantových fází a toho, jak se částice mohou uspořádat na mikroskopické úrovni. Zkoumáním těchto vlastností mohou vědci objevit nové materiály s nečekanými vlastnostmi, které by mohly najít uplatnění v oblasti kvantového ukládání informací nebo spintroniky.

Trojúhelníkové sítě zůstávají pro fyziky fascinující oblastí výzkumu a tento průlom je krokem k lepšímu pochopení vznikajících kvantových interakcí.

Přejít nahoru