Oceán je stále obrovským neznámým územím…… A to je mírně řečeno! Nová studie ukazuje, že od zahájení průzkumu oceánů v 50. letech 20. století jsme přímo pozorovali pouze 0,001 % mořských hlubin. To je úsměvné číslo, které svědčí o naší neznalosti tohoto prostředí, které hraje důležitou roli v zemském systému.
Pokud jsou na Zemi místa, kam ještě nikdy nevkročila lidská noha, pak je to mořské dno. Běžně se říká, že oceány jsou pro nás stále z velké části neznámé, ale skutečnost je možná ještě horší! Nová studie zveřejněná v časopise Science Advances, shrnula všechny hlubokomořské pozorovací mise za poslední desetiletí. A výsledek ukazuje, že ve skutečnosti lidé na vlastní oči viděli vlastně jen… 0,001 % celého oceánského dna.
Zřejmá zaujatost
Za těchto okolností lze jen těžko říci, že prostředí oceánů dobře známe. Tím spíše, že rozložení vizuálně zkoumaných oblastí je velmi nerovnoměrné. Ze 44 000 hlubokomořských ponorů uskutečněných od roku 1958, kdy byl zahájen průzkum oceánů, bylo 65 % uskutečněno do vzdálenosti 400 km od pobřeží USA, Japonska a Nového Zélandu: 97 % z nich provedlo pouze pět zemí: tři výše uvedené a Francie a Německo. Toto velmi nízké zastoupení provozovatelů i zkoumaných oblastí představuje závažný problém a zcela jistě vede ke zkreslení našeho chápání oceánské oblasti.
Údaje, které máme k dispozici, zejména o hlubokomořských ekosystémech, a modely na nich založené jsou tedy založeny pouze na velmi omezeném vzorku, který rozhodně nereprezentuje celé oceánské prostředí. Představme si na chvíli, že vědecká komunita vytváří hypotézy o všech ekosystémech Země na základě pozorování pokrývajících pouze 0,001 % povrchu kontinentu (což odpovídá rozloze města Houston v Texasu). To by bylo zcela nesmyslné. Přesto se přesně to v současnosti děje s oceány.
Jak tedy můžeme správně posoudit dopady klimatických změn nebo těžby na ekosystémy hlubokých moří? Kathy Croff Bellová, hlavní autorka studie, nemůže mít v tomto bodě více jasno:„Potřebujeme lépe porozumět ekosystémům hlubokého oceánu a procesům, které v těchto prostředích probíhají, abychom mohli přijímat informovaná rozhodnutí o řízení a ochraně zdrojů,“ uvádí v tiskové zprávě.
Až do jejich objevu v roce 1977 nikdo netušil, jak bohaté ekosystémy se v okolí hydrotermálních jevů nacházejí. Kolik dalších překvapení se skrývá v hlubokém oceánu, který byl dosud prakticky neprozkoumaný?
Pozorujte oceán přímo, abyste mu porozuměli
Výzkum hlubokého oceánu (v hloubce více než 200 metrů) je velkou výzvou, zejména proto, že toto prostředí zřejmě hraje důležitou roli v zemském systému, zejména tím, že se aktivně podílí na rozsáhlých chemických cyklech, které regulují klima. Výzkum prováděný v těchto extrémních prostředích často vede k důležitým objevům, například v oblasti léčiv.
V současné době jsou naše znalosti o hlubokých vodách založeny především na nepřímých údajích (údaje získané z lodí nebo družic, bodová měření fyzikálně-chemických parametrů). Po shromáždění je třeba tyto údaje zpracovat a následně interpretovat, což je činí méně spolehlivými než přímá pozorování prováděná lidmi nebo kamerami.
Samozřejmě nikdy nebude možné navštívit všechny kouty světových oceánů, ale autoři podporují úsilí v tomto směru.
