Nález ohromil historiky ve východní Evropě, protože památka byla nalezena neporušená; stáří pokladu se odhaduje na více než dvě století
Dva badatelé objevili v českém lese hliníkovou krabičku obsahující téměř 600 zlatých mincí. Podle historiků a archeologů, kteří poklad následně analyzovali, byl ukryt v křoví v roce 1939, poté co nacistická armáda vtrhla do tehdejšího Československa.
V evropských lesích a na polích se často nacházejí desítky předmětů připomínajících druhou světovou válku, od zbraní a munice až po zbytky opuštěných budov. Málokdy se však najde zlato, které před Němci ukryly a více než 80 let ponechaly bez povšimnutí tisíce lidí procházejících přírodní rezervací v Podkrkonoší u polských hranic.
Horolezci našli u cesty něco, co vypadalo jako „plechová krabice“, šli se podívat, co to je, a po úplném vyjmutí sedmikilogramové nádoby je čekalo příjemné překvapení. Uvnitř hliníkové nádoby, která byla zapuštěna do otvoru ve skále, byly mince uspořádané do 11 sloupců a zabalené v černé látce. Hodnotu pokladu odhadli asi na 350 000 dolarů, ale věnovali ho Muzeu východních Čech.
Nález byl uznán za nejvýznačnější v novodobé české historii, což je pro národní kulturní dědictví pozitivní. Kromě 598 mincí bylo nalezeno 16 krabiček šňupacího tabáku, deset náramků, drátěný sáček, hřeben, řetízek a lahvička s prachem. Vše vyrobeno ze zlata.
Miroslav Novák, vedoucí archeologického oddělení Východočeského muzea v Královci, v prohlášení zveřejněném na oficiálních internetových stránkách instituce uvedl: „Uchovávání cenností bylo běžnou praxí již od pravěku. Zpočátku byly častější v náboženských hnutích a pak se začaly ukládat v neklidných dobách s úmyslem vrátit je později. Svědčí o tom neobvykle velká hmotnost drahých kovů“.
Některé mince byly raženy v letech 1808-1915, jiné ve 20. a 30. letech 20. století v Jugoslávii. „Lze říci, že v kontextu národních nálezů je tento soubor velmi specifický, neboť většinu z něj tvoří mince francouzského původu a také mince Rakouska-Uherska. Obsahuje také belgické a osmanské mince. Naopak zcela chybí německé a československé mince,“ uvedl Novak.
„Víme, že mince byly v Srbsku někdy v letech 1920 až 1930, ale netušíme, jak a kdy se dostaly do východních Čech,“ dodal.
Jedna z teorií, jak se tam zlatý poklad dostal, sahá až do roku 1938, kdy německá armáda na příkaz Adolfa Hitlera obsadila takzvané Sudety neboli etnicky a jazykově německé země. Prvním cílem bylo Rakousko, druhým cílem byla Česká republika. Právě tam se mince dostaly uprostřed nacistického pronásledování Židů a politických disidentů. Respektive jiná verze souvisí s následným nástupem komunistů.
Z toho či onoho důvodu jsou mince i zbytek pokladu uloženy v Muzeu východních Čech, kde by po různých laboratorních analýzách měly být vystaveny pro veřejnost.
