U německého pobřeží jsou stále častěji pozorovány velryby – a to jak v Baltském, tak v Severním moři. Letos byli tito obrovští savci několikrát spatřeni i v českých vodách. Naši sousedé však mají velký problém – jen v letošním roce byly uloveny tři mršiny velryb obrovských. Co se děje?
O víkendu Severní moře vyvrhlo na pláž St Peter-Ording nedaleko dánských hranic další mrtvoly velryb. Podle služby Národního parku Šlesvicko-Holštýnské Wattovo moře byla asi 800 metrů jižně od mola v oblasti Bad vyvržena a na břeh vytažena deset metrů dlouhá keporkak.
V Německu se objevuje stále více velryb
Začátkem února bylo u neobydleného ostrova Minsener Oog jihovýchodně od Vangerooge vyplaveno mládě keporkaka.
Keporkak je velryba, která migruje ve vodách celého světa. V létě například plují do chladnějšího severního Atlantiku a v zimě na jih do tropů.
Joseph Schnitzler z Institutu pro výzkum suchozemské a vodní fauny (ITAW) v Büsumu v rozhovoru s agenturou dpa uznává, že počet velryb vyplavených na pláž v Německu se za posledních 20 let zvýšil. Jedním z důvodů je zvyšující se populace tohoto druhu na celém světě. Je to důsledek zvýšené ochrany a zákazů lovu.
V polovině února byl v Severním moři poblíž Hörnumu uloven také 14 metrů dlouhý vorvaň. Příčina úhynu je zde jiná než u keporkaků. V mělké vodě se vorvaňům daří mnohem hůře, a pokud jsou v ní uloveni, je to omylem.
Příčinou smrti vorvaňů může být jejich vnitřní navigace, která není přizpůsobena mělkým vodám Evropy.
Proč vorvani hynou?
Takový omyl se pro ně téměř rovná rozsudku smrti – téměř vždy končí tím, že narazí na mělčinu. Není zcela jasné, proč vnitřní navigace vorvaňů selhává. Předpokládá se, že jde o vliv magnetického pole nebo lodní dopravy, ačkoli velcí vodní savci uvízli na mělčině již před industrializací.
Hromadné uvíznutí vorvaňů v Německu, ke kterému došlo v roce 2016, vyvolalo v Německu širokou odezvu. Tehdy Severní moře vyplavilo na břeh 30 mršin, z toho přibližně polovinu u německého pobřeží.
Vědci, kteří provedli pitvu savců, zjistili, že příčinou smrti byla pravděpodobně porucha echolokace. Spermie jsou přizpůsobeny k navigaci v mnohem hlubších vodách. Takové situace jsou však výjimečné a nic nenasvědčuje tomu, že by se mohly opakovat, ujišťují přírodovědci.
