Znáte někoho, kdo pomáhá číšníkovi? Nebo jste to možná vy, kdo po sobě v restauraci instinktivně uklízí od stolu? Je známo, co to znamená z hlediska psychologie. Je to gesto, které může hodně vypovědět o vaší osobnosti. Co se za tímto zdánlivě jednoduchým úkonem skrývá? Odpověď najdete níže.
Sladké gesto? To znamená pomoc číšníkovi.
Na první pohled se může zdát, že pomoc číšníkovi při odklízení stolu je roztomilé gesto nebo zvyk pramenící z dobré výchovy nebo zkušenosti v podobné pozici. Podle psychologie však platí, že když zákazník v restauraci vstane, aby posbíral talíře nebo složil ubrousky, prozrazuje to mnohem víc, než se zdá. Naše každodenní jednání není nikdy zcela neutrální. Každé chování, i to nejjednodušší, odráží naše vnímání světa a mezilidských vztahů. Pomáhat personálu v sále, aniž bychom o to byli požádáni, je víc než jen zdvořilost.
Novinář specializující se na psychologii toto chování analyzoval, aby zjistil, co vlastně může prozradit o osobnostech lidí, kteří se takto často chovají. Ukázalo se, že toto chování patří k tzv. prosociálnímu chování – souboru dobrovolných gest, která se dělají pro dobro druhých, aniž by se očekával prospěch.
Empatie a sociální svědomí. Co vypovídá pomoc obsluze v restauraci o osobnosti člověka?
Pomoc číšníkovi je mnohem víc než jen uklidit po sobě. Člověk, který to dělá, prokazuje empatii: schopnost skutečně se vcítit do obtíží druhých. Nejde o lítost nebo pocit povinnosti, ale o skutečný impuls zlepšit někomu den nebo mu usnadnit práci, třeba i malým gestem. Ale to není všechno. Takové chování svědčí také o dobře vyvinutém sociálním vědomí. Člověk, který spontánně nabízí pomoc, má široký rozhled, dokáže si všímat detailů a skrytých potřeb. Je to typické chování člověka, který umí pozorovat, aniž by soudil, a který oceňuje práci druhých, ať už je jakákoli.
Mnoho lidí vnímá číšníky jako lidi, kteří „obsluhují“. Ti, kteří svým způsobem pomáhají druhým, však předávají důležité poselství: každý člověk má svou důstojnost a zaslouží si pozornost. Za tímto gestem se skrývá způsob chování ve vztazích bez pocitu nadřazenosti. Člověk, který takto jedná, prokazuje mimo jiné silný smysl pro pokoru a vnitřní disciplínu. Nečeká na vhodný okamžik, nehledá uznání druhých, ale prostě dělá to, co považuje za správné. Není za tím žádná vypočítavost ani strategie, ale pouze touha splnit svou roli. Takto se chová člověk, který se řídí spíše vnitřními hodnotami než společenskými očekáváními.
Je třeba si uvědomit, že ačkoli se psychologie pokouší vysvětlit naše chování a vysvětlit osobnostní rysy, každý z nás je jedinečný a naše jednání může mít různé motivace. Ať už jsou však důvody jakékoli, pomoc číšníkovi při sklízení stolu je gesto, které personál jistě ocení a které může někomu zlepšit den.
