Historie je vždy plná překvapení. Neexistuje sice jednotný globální registr všech aktivních archeologických projektů na světě, ale podle různých zdrojů probíhají v různých zemích stovky nebo dokonce tisíce vykopávek a výzkumů, které podporují univerzity, kulturní instituce a mezinárodní organizace.
Každý z nich usiluje o něco specifického…. nebo také ne. Co však vždy překvapí, jsou náhodné objevy. Ty, které se, aniž by to samy čekaly, objeví z ničeho nic. Přesně to se stalo v tomto případě na kopci ve východních Čechách, kde dva turisté, kteří se chtěli jen projít, nakonec objevili poklad, který byl ukrytý téměř sto let.
Byly objeveny zlaté mince a šperky ukryté desítky let
Na jihozápadních svazích hory Zvičina v České republice našli turisté zlaté mince a šperky. Nenašli 10, ani 40, ale 598 zlatých mincí, stejně jako šperky, krabičky na cigarety a osobní věci. Vše bylo uloženo ve dvou kovových kontejnerech a předáno Východočeskému muzeu, které je nyní pověřeno jejich analýzou a zkoumáním.
První z obou kontejnerů (hliníková plechovka) byl mírně opřený o kmen stromu. Po jejím otevření turisté spatřili sloupce dokonale vyrovnaných mincí zabalených v černé látce.
O metr dál, v druhé železné schránce, byly uloženy předměty z drahých kovů: 16 tabatěrek, 10 náramků, klíčenka, kosmetická taštička, hřeben a malá síťovaná kabelka.
Mince pocházejí z let 1808 až 1915, i když mnohé z nich mají kontramarky, které byly přidány po první světové válce. Některé mince pocházejí z Francie, Belgie, Rakouska-Uherska, Turecka a území bývalé Jugoslávie. Kupodivu mezi nimi nejsou žádné československé ani německé mince.
Pro odborníka na mince Vojtěcha Bradla není tato absence náhodná. Výběr mincí (jak proveniencí, tak obsahem kovů) naznačuje, že se nejednalo o pouhé rodinné úspory či rezervy, ale o pečlivě vybraný soubor, snad s očekáváním, že bude nalezen v bezpečnější době, která však nikdy nenastala.
Proč byly tyto mince zakopány v polovině 20. století?
Podle Petera Nováka, vedoucího archeologického oddělení Východočeského muzea, je ukrývání cenných předmětů v době krize staré jako historie sama. „Nejprve se to dělalo z náboženských důvodů, pak kvůli ochraně majetku v nestabilních dobách,“ vysvětluje. V tomto případě vše nasvědčuje tomu, že ten, kdo poklad zakopal, měl v plánu se pro něj vrátit.
V meziválečném období byl vrch Zvičina součástí regionu poznamenaného politickým napětím, vnějším ohrožením a hospodářskými otřesy, takže v letech 1920 až 1930 se mnoho lidí rozhodlo zakopat svůj nejcennější majetek.
Ačkoli není známo, kdo a kdy je tam zanechal, muzejní tým každý předmět precizně analyzuje. Slitiny, cejchování, zbytky černé látky … všechny tyto detaily pomáhají rekonstruovat ztracený fragment evropské minulosti.
