Vědci ho nazvali „mořská můra“.
Tým paleontologů objevil ve Skalistých horách Britské Kolumbie zkamenělé pozůstatky podivného mořského dravce, který žil před více než 500 miliony let. Tvor, pojmenovaný Mosura fentoni, patří k radiodontům, vymřelé skupině považované za předchůdce moderních členovců, a vyznačuje se třemi očima, špičatými pažemi a článkovaným tělem pokrytým žábrami.
Nález byl učiněn ve zkamenělé břidlici Burgess, která je známá tím, že se v ní výjimečně detailně zachovaly kambrické organismy. V letech 1975 až 2022 zde bylo nalezeno 61 exemplářů mosury. Studii vedli vědci z Manitobského muzea a Královského muzea v Ontariu (ROM).
Prehistorická „mořská můra“.
Mosura, vědci nazývaná „mořská můra“, měla proudnicově tvarované tělo s ploutvemi po stranách, velké asi jako ukazováček. Byl dlouhý jen několik centimetrů, ale byl to mrštný a vizuálně vyspělý dravec. Jeho tři oči a ostnaté drápy mu umožňovaly účinně odhalovat a chytat kořist.
„Mosura je skvělým příkladem rozmanitosti raných členovců,“ říká Jean-Bernard Caron, spoluautor studie a kurátor paleontologie bezobratlých v ROM. „Již před více než 500 miliony let se tyto organismy přizpůsobovaly překvapivě složitým způsobem.“
Jedním z nejpozoruhodnějších znaků je přítomnost 16 zadních tělních segmentů, z nichž každý je pokryt žábrami – struktura připomíná moderní živočichy, jako jsou krabi podkováři nebo mochomůrky.
Díky jedinečným podmínkám v Burgessových břidlicích se u fosilií Mosury zachovala nejen vnější stavba, ale i vnitřní anatomie. Vědci si mohli prohlédnout trávicí soustavu, nervový systém včetně nervových svazků spojených s očima a oběhový systém.
„Tyto dobře zachovalé lakuny nám pomáhají pochopit předchozí fosilie, jejichž interpretace byla kontroverzní,“ vysvětlil Joe Mojsiuk, kurátor Manitobského muzea a vedoucí studie. „To potvrzuje, že tento typ oběhového systému je velmi starého původu,“ uzavřel.
