Na severovýchodě České republiky byla nalezena skrýš s 598 zlatými mincemi a dalšími předměty v hodnotě nejméně 360 000 dolarů, její původ však zůstává nejasný.
Deset zlatých náramků, 17 doutníků, lahvička na pudr, hřeben a až 598 zlatých mincí: všechny tyto předměty jsou součástí cenného a poněkud záhadného pokladu, který náhodou našli dva turisté na severovýchodě České republiky.
Turisté, kteří si přáli zůstat v anonymitě, procházeli lesem v Krkonoších – oblíbeném výletním místě -, když si všimli hliníkové krabice trčící z kamenné zdi.
Podle Miroslava Nováka, vedoucího archeologického oddělení muzea, poté, co schránku otevřeli a objevili poklad, jej okamžitě odvezli do Muzea východních Čech v sousedním Hradci Králové.
„Nález byl do muzea doručen bez předchozí domluvy. Teprve poté začali archeologové nález zkoumat a zahájili výzkum na místě,“ uvedl Novak.
Kdo a proč poklad ukryl, zůstává zatím záhadou, ale jedno je jisté: poklad nemůže být starší než sto let, protože jedna z mincí je datována rokem 1921. Pokud jde o zbytek, existují zatím jen hypotézy.
„Nejspíše souvisí s bouřlivým obdobím před druhou světovou válkou, kdy z pohraničí odcházelo české a židovské obyvatelstvo, nebo s rokem 1945, kdy odcházeli Němci,“ řekl Novak.
Úplné historické vyhodnocení pokladu teprve probíhá, dvě doutníkové krabice jsou pevně uzavřené a zůstávají neotevřené, ale samotný kov zlatých mincí, které váží 3,7 kilogramu, tedy 8,16 kilogramu, se podle odborníka muzea na mince Vojtěcha Bradla odhaduje na 8 milionů korun, tedy asi 360 tisíc dolarů.
Místní pověsti
Nález vzbudil zájem v okolních obcích a Novak říká, že muzeum dostává telefonáty s „různými místními pověstmi“, které, jak doufá, by mohly pomoci vyřešit záhadu původu zlata.
Spekulace podporuje skutečnost, že v souboru kupodivu nejsou žádné místní mince. „Polovina mincí je balkánského původu a druhá polovina je francouzská,“ řekl Novak. „Mince ze střední Evropy, například německé, zcela chybí. Ale nález byl učiněn na bývalé etnické hranici mezi českým a německým obyvatelstvem.“
Mezi teoriemi, které se objevily mezi veřejností, zmínil Novak jednu, která spojuje vlastnictví mincí s bohatými rodinami z okolí, například s rodinou Sverts-Sporků, majiteli panství Kuks, rozsáhlého barokního komplexu s výhledem na Labe, jehož součástí je letní sídlo, lázně a klášter. Jiná teorie předpokládá, že se mohlo jednat o válečnou kořist československých legionářů.
Takové nálezy nejsou v oblasti nijak zvlášť časté, poznamenal Novak.
„Asi devět kilometrů jihovýchodně bylo před deseti lety nalezeno 2700 stříbrných denárů (evropské obchodní mince) z 12. století,“ uvedl e-mailem. „Ve dvacátém století z oblasti odešlo mnoho obyvatel, takže je zde mnoho opuštěných hospodářství.“
Vojtěch Bradle souhlasil, že složení pokladu je neobvyklé. „Obvykle české nálezy z 20. století obsahují převážně německé a československé mince. Tady nejsou žádné,“ řekl. „Většina mincí v tomto pokladu nešla přímo do Čech. Po první světové válce byly pravděpodobně někde na Balkánském poloostrově. Na některých mincích jsou razítka bývalé Jugoslávie. Ta byla na mincích vyražena někdy ve 20. nebo 30. letech 20. století. V současné době nevím o žádném jiném českém nálezu, který by obsahoval mince s těmito razítky.“
Dodal, že je zapotřebí dalšího výzkumu, aby bylo možné pochopit kovové složení zbývajících předmětů a získat přesnější celkový odhad.
Relikvie z první světové války
Podle Mary Heymannové, profesorky moderních dějin a odbornice na československé dějiny na Cardiffské univerzitě ve Velké Británii, je příznačné, že poslední mince z pokladu pochází z roku 1921. Podle ní to byl rok, kdy podpisem Rižské smlouvy skončila sovětsko-polská válka, ale zároveň to byl rok finanční krize v Československu, bývalém státě, který se v roce 1993 mírovou cestou rozdělil na Českou republiku a Slovensko.
„Bylo to nestabilní období, ekonomika byla v recesi, všude řádila nezaměstnanost. Takže není divu, že se někdo rozhodl poklad zakopat právě v té době,“ dodala.
Navzdory Nowakově domněnce, že poklad byl ukryt kolem roku 1945, se Heymann domnívá, že v tomto případě by poklad pravděpodobně obsahoval mince z pozdějšího období. Nedostatek místní měny však vyšetřování komplikuje.
„(Osoba, která mince ukryla) mohla být sběratelem nebo pracovat v muzeu. Nebo někdo sbírku odněkud ukradl. Je to pohraniční území, odděluje dnešní Čechy – bývalé Československo – od Polska,“ řekl Heimann. „První světová válka neskončila ze dne na den, její následky byly stále cítit všude. Hranice byly nestabilní, pokračovala hospodářská krize a byla tu velká kriminalita. Napětí se dalo očekávat zejména v pohraničních oblastech a v místech se smíšeným etnickým obyvatelstvem. Lidé, kteří žili v těchto oblastech, se tedy možná více obávali budoucnosti než ti, kteří žili jinde.“
Po další analýze materiálů budou předměty zakonzervovány a umístěny do muzejní sbírky mincí. Na podzim je plánována malá výstava.
Kdo však kořist získá? Podle Nováka jsou podle českých zákonů archeologické nálezy od okamžiku nálezu majetkem místní regionální správy.
„V tomto případě byl poklad řádně předán muzeu,“ dodal. – Nálezce má nárok na peněžitou odměnu, jejíž výše se odvíjí od hodnoty kovu nebo historického zhodnocení.“
