Spojení s Římskou říší vedlo přímo přes silnici
Aranzadská vědecká společnost objevila na římském archeologickém nalezišti v Donazarre (Saint-Jean-Le-Vieux) ve francouzské části Baskicka 2000 let starý zlatý prsten. Tento zlatý prsten je téměř totožný s jiným prstenem nalezeným v Burghetu v roce 2018 a datovaným do stejného období.
Aranzadi vysvětlil, že po stopách římské cesty, která protínala západní Pyreneje, byl vždy přesvědčen o archeologickém potenciálu této lokality. V oblasti v blízkosti této slavné cesty tak bylo objeveno několik římských vykopávek.
Termy v Artzi, milánské pilíře v Zanduetě a Mugarrilluse, římská osada Zaldua a fibuly a mince z rokle Valcarlos jsou jen některé z nedávných nálezů z těchto údolí. Tyto památky se připojují k památkám objeveným před několika lety jinými badateli, jako jsou nekropole v Ateabals a Otega, oltář v Ibañetě a římská památka Donazaharre v Saint-Jean-Le-Vieux.
V této souvislosti, vzhledem k bohatému dědictví a potenciálu tohoto hornatého území, rozšířil Aranzadi tým, cíle a výzkum o vytvoření sítě obcí pokrývajících obě strany Pyrenejí, konkrétně Auriz-Bourget, Donazaharre (Saint-Jean-Le-Vieux) a Valcarlos, a zahájil tak přeshraniční projekt Pirenaeus, a to díky financování ze strany Euroregionu, který zahrnuje Navarru, Baskicko a Novou Akvitánii.
V uplynulých měsících projekt Pirenaeus prováděl studie a aktivity zaměřené na zhodnocení a propagaci římské cesty a jejího dědictví. Kromě těchto informačních prací byly provedeny vykopávky na římské památce v Donasaharře, která byla objevena v 60. letech a kterou současný archeologický tým znovu prozkoumal a prozkoumal pomocí moderních metod a nástrojů, jako je geofyzika.
Tyto vykopávky přinesly své ovoce několik týdnů po zahájení prací. Archeologické práce byly zahájeny v létě roku 2024 a tento tým složený z badatelů z obou stran Pyrenejí objevil zlatý prsten z doby římské starý 2 000 let. Prsten je téměř totožný s prstenem nalezeným v Zaldua (Bourget) v roce 2018 vědeckou společností Aranzadi.
Mnoho podobností
Fanny Larre, archeoložka a specialistka na nástroje (kovy), v pondělí vysvětlila, že „prsten z Donasaharre je velmi podobný tomu ze Zaldua“. „Oba prsteny jsou vyrobeny ze zlata a uprostřed mají modrý kámen s vyrytým vzorem. V případě prstenu ze Zaldua je vyryta bohyně Fortuna, bohyně hojnosti. Na druhou stranu na prstenu z Donasaharre je vyryt římský bojovník stojící, opírající se o kopí, skloněný v římském stylu, hledící na meč, který drží v druhé ruce, a se štítem ležícím na zemi. Tento motiv se objevuje také na třech prstenech nalezených v Charente-Maritimes a Burgundsku. Prsten z Donacharre je však první, který byl nalezen ve francouzské části Baskicka,“ poznamenal.
Doktor antických věd Oyhane Mendizabal zase poznamenal, že prsteny tohoto typu byly v Římské říši velmi běžné a byly nalezeny po celé Evropě, ale není snadné je najít v tak dobrém stavu.
Jak vysvětlil Aranzadi, „přítomnost těchto předmětů ze zlata velmi dobré kvality svědčí o integraci těchto národů do římského světa“. „Tyto předměty se na naše území dostaly z center šperkařského umění impéria. Ukazují, jak úzké byly vazby se zbytkem říše,“ dodali.
ITER Road XXXIV: páteř Římské říše
Spojení s Římskou říší bylo přímé prostřednictvím silnice ITER XXXIV. Silnice byla osou či páteří, která spojovala tuto hornatou oblast Pyrenejí se zbytkem říše a jejím prostřednictvím přicházely myšlenky, předměty, obchod a kultura, vysvětlil Aranzadi.
Ana Ollo, místopředsedkyně navarrské vlády a radní pro paměť a soužití, zahraniční politiku a baskičtinu, ocenila projekt a poděkovala všem organizacím a institucím, které jej podporují nebo spolupracují na jeho realizaci. Zařadila jej také do jasného a udržitelného programu regionální vlády pro přeshraniční spolupráci v Evropě.“Na institucionální úrovni byl legislativní proces v roce 2015 milníkem, neboť v roce 2017 se Navarra stala součástí euroregionu, v jehož čele nyní stojí.
Je pravda, že jsme již pracovali v jiných strukturách, jako je CTP nebo dohoda o Atlantických Pyrenejích, ale je také pravda, že tato kultura práce na hranicích, tento auzolan, proměňující hranici v příležitost, nikoliv v překážku, je zakořeněna v lidech, kteří žijí na obou stranách Pyrenejí od nepaměti,“ uvedla.
Ana Ollo uvedla, že „přeshraniční spolupráce přesahuje rámec velkých či malých institucí, snaží se vytvářet vazby mezi lidmi, mezi socioekonomickou strukturou, vytvářet přeshraniční občanství, cítit se být a jednat jako takový, a proto bylo správné rozhodnutí, které tehdy euroregion přijal, vyhlásit soutěž o projekt euroregionálního občanství, z níž tento konkrétní projekt těžil, který má navíc vícejazyčnou složku, což dokazuje, že jazyky, včetně baskičtiny, slouží k soužití regionu.
Starostka Auriz-Bourgete Unai Irigarayová zdůraznila, že tato navarrská obec a Donasaharre „jsou si velmi blízké, sociálně jsme si velmi podobní, naše vesnice žijí z chovu dobytka“. „Máme společné problémy v oblasti vylidňování, potřeby udržet mladé lidi v obci, máme společný jazyk a kulturu, ale často nás tato vnucená hranice hodně rozděluje. Věřím, že podobné projekty pomáhají budovat vztahy mezi dvěma vesnicemi nebo mezi dvěma stranami. Tento projekt již položil zárodek a my chceme začít pracovat na vztazích,“ řekl.
Starosta Donasarre Pierre Eyerabide zase vysvětlil, že „takové projekty jsou pro vesnice, jako je Donasarre, nezbytné, protože pomáhají lépe pochopit historii vesnice a také zapojit lidi do něčeho většího, co má přeshraniční charakter“.
