Mrtvé mládě trhá rekordy, když se v jeho žaludku najde 778 kusů plastu.
Měkké hračky jsou v pořádku. Ale když jde o malé zvíře a jeho žaludek je vycpaný plastem, vznikne dystopická noční můra.
To se však neděje v nějaké vzdálené imaginární rovině. Vědci ze skupiny Adrift Lab, která se zabývá výzkumem oceánů, s hrůzou zjistili, že na australském ostrově Lord Howe, který je zapsán na seznamu světového dědictví UNESCO, žijí „křupaví“ ptáci. První den letošních terénních prací na ostrově našli mládě, které spolklo 778 kusů plastů. Tím byl překonán rekord v množství plastů spolykaných jedním ptákem, který byl stanoven před 15 lety v laboratoři.
„Letos jsme se rozhodli, že už si nebudeme říkat ‚horší už to být nemůže‘, protože vidíme, že je to rok od roku horší,“ uvedla laboratoř Adrift Lab ve svém prohlášení. „Nelze to nazvat ‚děsivým‘ nebo ‚bezprecedentním‘, protože to neodpovídá tomu, co vidíme. Jsme vědci a pracujeme v první linii environmentální krize, krize znečištění a biodiverzity, a nemůžeme popsat, že to trvá už dvě desetiletí, že to ovlivňuje naši duševní a fyzickou pohodu.“
Tým každoročně navštěvuje ostrovy, aby sledoval dopad znečištění plasty na ptáky, jako jsou buřňáci tmaví, stěhovaví a dlouhokřídlí mořští ptáci. Přestože výskyt a množství pozřených plastů stoupá, letošní terénní studie nás „ohromila“, řekla mořská bioložka Adrift Lab Jennifer Laversová, která byla na ostrově. Laversová a její kolegové se domnívají, že rodiče ptáků si pletou plasty s potravou, kterou krmí svá mláďata.
Vydávají křupavé zvuky
Celkem 778 kusů plastů nalezených v těle ptáka, který uhynul ve věku 80 až 90 dní, naznačuje, že ho rodiče krmili asi 10 kusy plastového odpadu denně. Předchozí rekord byl asi 400 kusů, uvedla laboratoř.
„Tento pták, stejně jako mnoho dalších v posledních letech, nashromáždil v žaludku obrovské množství plastů, a když jemně zatlačíte na jeho břicho, ucítíte příšerné křupavé zvuky, jak se plasty uvnitř ptáka pohybují,“ napsali vědci. „Rozhodli jsme se je nazvat ‚křupavými ptáky‘, protože přesně tak zní.“ Alex Bond, ekolog z laboratoře Adrift Lab, nám řekl, že podobné zvuky vydávají i živí ptáci.
A nyní to nejsou jen mikroplasty, které vědci nacházejí všude, od žvýkaček až po lidská varlata a mozky. Bond říká, že našel velké předměty, jako jsou víčka od lahví a nádoby od sójové omáčky, a také příbory, kolíčky na prádlo a řadu neidentifikovaných kusů plastů.
Není překvapením, že pozřený plast je pro ptáky škodlivý. Když tým plast pitval, zjistil u některých ptáků zjizvení ledvin a srdce a u mladých buřňáků poškození mozku. „Nezabíjejí zvíře okamžitě, ale způsobují jeho smrt, protože pták žije kratší dobu a trpí bolestí,“ řekl Lavers. Kromě toho ona a její kolegové zjistili, že u ptáků dochází k trvalému poklesu tělesné hmotnosti a rozpětí křídel (délka mezi špičkami roztažených křídel).
Letos na jaře se australský senátor Peter Wish-Wilson vydal s vědci na ostrov Lord Howe. „Přál bych si, aby všichni politici, všichni rozhodující činitelé v parlamentech světa – protože je to globální problém – mohli zažít to, co jsem zažil já, jen na 24 hodin, přijet sem a zažít to, a pak to pochopí,“ řekl. „Válku proti plýtvání nevyhráváme.“
Vědci často považují mořské ptáky za indikátory zdraví mořského ekosystému a studiem ptáků se snaží zjistit a pochopit, jak se oceánu daří.
