Archeologové popsali neobvyklý zlatý prsten nalezený ve slovenském městě Zvolen. Vědci dospěli k závěru, že nález představuje šperk pocházející přibližně z roku 1300 našeho letopočtu. Zvláštní pozornost vzbuzuje drahokam, který prsten zdobí – jedná se o červenofialový korund, který byl zřejmě vytěžen na Srí Lance.
Ve slovenském městě Zvolen se nacházejí zbytky středověké pevnosti Pustý hrad (Starý Zvolen), která byla postavena v době, kdy tyto země byly pod kontrolou Maďarů. První systematické archeologické vykopávky této památky proběhly v letech 1992–2008. Během tohoto období byl jeden zajímavý artefakt nalezený na území pevnosti nelegálně ukraden.
V roce 2001 byl na památce pomocí detektoru kovů objeven starobylý prsten, ale vedoucí vykopávek o něm nebyl informován. Artefakt se poté dostal do soukromé sbírky, kde se nacházel až do března 2023. Po smrti nového majitele šperku jej jeho příbuzní předali odborníkům pracujícím ve starobylé pevnosti.
Výzkumu tohoto artefaktu se věnovala Noémi Pažinová z Univerzity Konstantina Filozofa v Nitře a její slovenští kolegové. Nález představuje prsten s drahokamem, který pochází z konce 13. – počátku 14. století. Průměr prstenu, který je vyroben ze zlata, je 51 milimetrů a hmotnost prstenu je asi 6,3 gramu.
Charakteristickým rysem prstenu je kámen zdobený vyřezávanými vyobrazeními lvů, opracovaný technikou kabošon, tedy bez fazetového broušení. Podle vědců se jedná o červenofialový korund o rozměrech přibližně 9,7–8,9 na 2,4 milimetru, jehož hmotnost je asi dva karáty. Je zřejmé, že tento vzácný šperk patřil představiteli středověké elity. Mohl například být ve vlastnictví vysokého duchovního.
Pomocí přírodovědných metod vědci neinvazivně zkoumali chemické složení šperku. Například zjistili, že kovová část prstenu je tvořena slitinou, která se skládá přibližně ze 73–78 procent zlata, 17–20 procent stříbra a 6–8 procent mědi. Kromě toho vědci zkoumali elementární složení drahokamu. Obsah příměsí v tomto minerálu naznačuje, že byl s největší pravděpodobností vytěžen na ostrově Srí Lanka a poté se dostal obchodními cestami do Evropy. Navíc se zdá, že dříve byl součástí jiného šperku, o čemž svědčí zejména čtyři miniaturní otvory vyvrtané v kameni.
Prozkoumaný šperk byl zřejmě velkou ztrátou pro jeho majitele, který patřil k vrcholu místní společnosti té doby. Někdy se takové věci dostanou do rukou současných vědců zcela náhodou. Například jsme již dříve vyprávěli, jak Norka náhodou koupila na aukci zlatý prsten významného Skandinávce z doby Vikingů a poté jej předala k vědeckému výzkumu.
