V těchto dnech bylo objeveno největší ložisko zlata v historii. Už ho nazvali supergigantickým. Šťastlivci jsou Číňané.
Skupina geologů narazila na 40 zlatých žil. A hlavní poklad je ještě skrytý uvnitř.
Podle odhadů odborníků se zde nacházejí ložiska zlata v hodnotě 83 miliard dolarů.
Odborníci provedli předběžný odhad ložiska. Množství zlata zde odhadli na 1,1 tisíce tun. Pro srovnání, za celou historii lidstva bylo vytěženo pouze 233 tisíc tun zlata.
Nalezeno bylo prakticky v samém srdci Číny – v okrese Pincjang v provincii Hunan. Dříve byl Pincjang známý kaméliovým olejem, který se používal k výrobě kosmetiky a čisticích prostředků. Nyní zde bude panovat opravdová zlatá horečka. Těžbou zlata se však budou zabývat velké státní společnosti, nikoli nadšenci.
Koncentrace zlata je zde velmi vysoká – 138 gramů zlata na metrickou tunu rudy, což je více než průměrné hodnoty zaznamenané při těžbě zlata. Zlaté žíly se nacházejí v hloubce asi 2 kilometry.
Dosud největším zlatým dolem na světě byla Jižní hlubinná šachta v Jižní Africe. Její objem činí 1,025 tuny zlata, což je méně než čínské ložisko.
Čína již produkuje 10 % světové produkce zlata. Mezi pět největších producentů zlata patří také Rusko, Indonésie a Chile.
Proč je zlato na Zemi tak vzácné?
Zlato je dvojnásobně cenný kov také proto, že má kosmický původ. Zlato nevzniká v nitru Země – k tomu nestačí teplota ani tlak.
Navíc i v nitru běžných hvězd typu našeho Slunce je energie dostatečná k výrobě prvků na úrovni železa. Těžší prvky Mendějevovy tabulky vznikají buď při výbuchu supernov, nebo při srážce neutronových hvězd.
Zlato se tedy na Zemi dostalo dvěma způsoby. První – z takzvaného protoplanetárního disku. Kolem našeho Slunce se otáčel takový disk z plynu a prachu, ze kterého se později začaly shromažďovat planety. Druhý způsob – zlato přinesly meteority. Na počátku existence naší planety byla Země vystavena skutečnému meteorickému bombardování. A část hmoty byla přinesena právě těmito meteority.
Mimochodem, zlata je na naší planetě relativně hodně, pokud ho porovnáme s většinou průměrných exoplanet mimo sluneční soustavu. Slunce kdysi vzniklo na místě výbuchu několika supernov, což naší planetě dalo tolik těžkých prvků, včetně cenného kovu zlata.
Mimochodem, mnoho současných asteroidů, například v prstenci asteroidů mezi Marsem a Jupiterem, je prostě plných drahých kovů. Asteroid Psyche, jehož hodnota se rovná současné světové ekonomice za 100 tisíc let.
Proč se zlato často nachází hluboko v nitru Země, když se tam nevytváří?
Protože se tam dostalo dříve a později bylo pokryto vrstvami prachu a hmoty.
Ale drahé kameny, například diamanty, se tvoří právě v nitru naší planety. K stlačení uhlíku na diamant stačí tlak Země. Proto se diamanty tvoří v plášti Země a mají zcela pozemský původ.
Proč tedy Číňané nazvali své ložisko zlata největším?
V Rusku v oblasti Leny se nachází ložisko Suchoj Log, které je podle odhadů dvakrát větší než to, které našli v Číně.
Podle předběžných odhadů dosahuje Suchý Log skutečně 2,7 tisíce tun zlata (28 % současných ložisek zlata v Rusku). Číňané však srovnávali své ložisko s ložisky, která jsou v současné době v provozu. Suchý Log bohužel zatím zůstává projektem s nejistou budoucností. Jeho těžba je ztížena špatnou dostupností území. Navíc je obtížné přesně odhadnout objemy.
Dalším závažným problémem tohoto ložiska je nízký obsah zlata v rudě (ve srovnání s velmi vysokým obsahem v Číně). Čína naopak začne s těžbou svého nového ložiska již v nejbližší době.
Z hlediska zdrojů je Rusko na tom skvěle. Navíc mu nahrává globální oteplování v severních šířkách (upřesňuji tento geografický moment, protože přísně vzato nejde o globální oteplování, ale o globální změnu klimatu. V jižních šířkách jsou totiž oblasti, kde dochází k ochlazování. Klimatické změny probíhají na planetě různým směrem). V Rusku se uvolní oblasti věčně zmrzlé půdy, kde se nacházejí ložiska surovin. Jejich těžba bude výhodná.
