Největší poklad lidstva leží v moři, ačkoli jsme ho dlouho ignorovali. Možná, že Španělsko svou perlu teprve objeví. Jedním z důvodů oblíbenosti Španělska jako prázdninové destinace byla a je dostupnost pláží omývaných různými moři a oceány. Jedním z nich je Kantaberské moře, které je 800 kilometrů dlouhé a má maximální hloubku 2789 metrů.
Atlantské pobřežní moře se vyskytuje na severním pobřeží Španělska a na severním cípu atlantického pobřeží Francie. Středozemní moře má rovněž rozlohu 2,51 milionu km2.
Jeho délka ve směru východ-západ činí 4 000 km a délka pobřeží 46 000 km, přičemž celková délka ve směru sever-jih činí 800 km. Nachází se mezi Evropou, Asií a severní Afrikou, což z něj činí jedno z nejpůsobivějších moří na světě.
Na druhé straně je Alboránské moře velkou neznámou vod Španělska. Je součástí nejzápadnější části Středozemního moře a jeho délka od východu na západ je 350 km. Jeho maximální šířka je 180 kilometrů od severu k jihu.
Posledním ze španělských „moří“, které stojí za zmínku, je Atlantský oceán, druhý největší oceán na Zemi, který se nachází západně od Pyrenejského poloostrova. V této souvislosti může být Španělsko strážcem největšího pokladu lidstva.
NASA zjistila, že největší poklad lidstva se nachází v moři, ale nejsou to jen dobré zprávy
V oceánech se nacházejí největší zásoby zlata na světě, které jsou však stále nedostupné. Vědci z NASA zjistili, že oceány „skladují“ největší zásoby zlata na světě, jejichž množství se odhaduje na 20 milionů tun.
Těžba vzácného kovu, zlata, je však obtížná kvůli jeho nízké koncentraci v mořské vodě. Toto množství šokovalo celý svět, protože dalece převyšuje celkové množství zlata vytěženého lidstvem v jeho historii.
Technologie, které má lidstvo dnes k dispozici, neumožňují ekonomicky životaschopný mechanismus těžby. Mořská voda navíc obsahuje mnoho minerálů, které ztěžují separaci zlata. Rozpuštěné zlato není jediným cenným zdrojem „uloženým“ v moři.
Dalšími zajímavými prvky jsou hydrotermální sulfidická ložiska. Tato ložiska jsou přístupnější než rozpuštěné zlato a lze je získat podmořskou těžbou.
Výzvy pro moře při těžbě jeho cenných zdrojů: mohou ovlivnit Španělsko
Těžba na mořském dně představuje ničivé riziko pro mořské ekosystémy. Ohrožuje totiž tisíce nových druhů. Ničí mnoho mořských stanovišť a významným rizikem je i změna potravních řetězců.
Přesto již některá území, například Papua-Nová Guinea, začala tuto praxi uplatňovat. Debaty o životním prostředí se soustředí na tragické dopady těžby na mořské ekosystémy a ponechávají stranou ekonomické příležitosti, které může přinést zemím, které ji praktikují.
Reálné příležitosti, které nám moře poskytuje, jsou nejcennějšími zdroji.
Někteří vědci se nevzdávají naděje, že technologický pokrok povede k budoucím udržitelným řešením pro využívání mořských zdrojů. Je možné, že se jednoho dne objeví technologie, které umožní těžit zlato z moře, aniž by došlo k výraznému poškození mořského prostoru.
Dokud se tak nestane, zůstane zlato ukryto v mořských hlubinách, a to i pro země, jako je Španělsko, jehož pobřeží omývá několik moří a oceánů, což by zemi na Pyrenejském poloostrově mohlo přinést miliony či miliardy eur.
Největší poklad lidstva (který by Španělsko mohlo využít díky svým rozsáhlým vodním plochám) se nachází v moři, zatím skrytý. Čína zároveň překvapuje objevem 230 miliard tun bílého zlata pod vodou.
