Když se řekne Finsko, jako první se vám vybaví polární záře, nekonečné lesy nebo třeba roztomilý mýtus o Ježíškovi. Existuje však zajímavý fakt, který zůstává mnohými nepovšimnut: tato skandinávská země je na prvním místě na světě, pokud jde o spotřebu kávy na osobu – v průměru 11 kilogramů ročně. Kromě šálků s párou však Finsko skrývá tajemství i pod svým ledovým povrchem. Na dalekém severu, v rozlehlém a tichém Laponsku, bylo objeveno naleziště, které by mohlo vyvolat novou zlatou horečku a změnit hospodářský kurz nejen země, ale celé Evropy.
Kanadská společnost Rupert Resources potvrdila existenci kolosálního ložiska zlata v oblasti Ikkari v obci Sodankylä. Nález, jehož hodnota se odhaduje na přibližně 10 miliard eur, představuje jedno z nejslibnějších evropských nalezišť zlata za poslední desetiletí. Nález by mohl zahájit novou éru evropské těžby, zatímco globální ekonomická nestabilita opět učinila ze zlata strategicky cenný bezpečný přístav.
Moderní zlatá horečka s historickými kořeny
Ložisko Ikkari, které bylo objeveno během let podzemních vrtů, obsahuje přibližně 110 tun zlata uzavřených ve více než 52 milionech tun rudy. Toto podzemní bohatství nevychází přímo na povrch, což jeho objevení učinilo ještě náročnějším a zdlouhavějším. Od roku 2016 pracovala společnost Rupert Resources trpělivě a precizně a teprve v roce 2020 první solidní náznaky zlata opravňovaly k hlubšímu průzkumu, který byl nakonec potvrzen počátkem roku 2024.
To, co činí tento projekt neobvyklým, je nejen množství zlata, které obsahuje, ale také jeho ekonomická životaschopnost. S odhadovaným výnosem 38 % a ziskovostí kolem 800 dolarů za unci přitahuje projekt pozornost mezinárodních investorů. Vezmeme-li v úvahu základní cenu 2 150 dolarů za unci, která je nyní na historickém maximu, mohla by být ziskovost ještě vyšší.
Hlavní plán společnosti Rupert Resources předpokládá životnost dolu dvě desetiletí. Prvních deset let bude věnováno povrchové těžbě, která je v počátečních fázích cenově dostupnější a výnosnější. Následně se projekt přesune do podzemní fáze, která umožní přístup k hlubším vrstvám ložiska. Zahájení těžby se však očekává nejdříve v roce 2030. V současné době probíhají práce na přípravě a vybudování nezbytné infrastruktury pro těžební podnik tohoto rozsahu.
Kromě společnosti Rupert Resources finské podloží aktivně dobývají i další společnosti. Například společnost Nordic Resources oznámila slibné objevy ve svém projektu Kiimala Trend, který se nachází jižněji ve středním Finsku. Společnost Latitude 66 rozvíjí ambiciózní projekt v Kuusamu, kde hledá nejen zlato, ale také kobalt, strategický kov pro přechod na energetiku a výrobu baterií. Společnost odhaduje, že toto ložisko by mohlo pokrýt až 25 % poptávky po kobaltu v Evropské unii.
Zajímavé je, že tento objev není prvním v historii zlatých nalezišť v zemi. Na konci 19. století zažilo Finsko vlastní zlatou horečku na řece Ivaloyoki poblíž jezera Inari. Zpráva o objevu tehdy přilákala stovky hledačů bohatství, kteří se sjeli na nehostinný sever. Tato událost měla velký vliv na hospodářský a sociální rozvoj Laponska a zanechala v jeho kulturní identitě otisk, který přetrvává dodnes.
Těžba v Evropě
Oživení zlaté horečky v Evropě není náhodné. V posledních letech získalo zlato opět status bezpečného aktiva. Globální ekonomická nestabilita, geopolitické napětí, neustálá inflace a devalvace dolaru vedly ke zvýšení poptávky po zlatě a následně i jeho ceny. Jen za poslední rok se cena zlata zvýšila o více než 22,5 % a v lednu dosáhla rekordní hodnoty více než 3 500 USD za unci.
Za těchto okolností představují projekty, jako je Ikkari, strategickou investiční příležitost. Představují nejen zdroj přímého obohacení, ale také způsob, jak snížit závislost Evropy na dovozu drahých kovů, zejména ze zemí se složitými diplomatickými vztahy, jako je Rusko.
Nález v Ikkari je pro Finsko a evropský těžební průmysl nepochybně zlomovým bodem. Kromě své bezprostřední ekonomické hodnoty symbolizuje návrat Evropy do oblasti činnosti, která se zdála být odsunuta na jiné kontinenty. Uprostřed energetické transformace, s rostoucí poptávkou po strategických kovech a nestabilním globálním prostředím by oživení těžby na starém kontinentu mohlo být pilířem stability a nezávislosti.
