Drahé materiály mohou začít prosakovat do pláště a dostat se na povrch prostřednictvím oceánské vulkanické činnosti.
Více než 99,999 % zlata a dalších drahých kovů planety se nachází v kovovém jádru Země v hloubce přibližně 3 000 km. Nová studie však tuto zdánlivě nepřekonatelnou bariéru zpochybňuje.
Vědci z univerzity v Göttingenu našli stopy kovového ruthenia ve vulkanických horninách z Havaje, které podle jejich analýzy pocházejí přímo z hranice mezi zemským jádrem a pláštěm.
Tento objev je založen na zjištění neobvykle vysoké koncentrace izotopů ruthenia charakteristické pro kovové jádro. Tento typ izotopové signatury umožňuje odlišit ruthenium z jádra od ruthenia v plášti.
Až dosud byly tyto rozdíly tak malé, že je nebylo možné odhalit. Nové analytické techniky vyvinuté německým týmem však umožnily jasně identifikovat tuto hlubinnou signaturu v povrchových horninách.
Podle vědců by to mohlo znamenat, že vzácné materiály uvězněné od vzniku planety před 4,5 miliardami let začínají prosakovat do zemského pláště a odtud se prostřednictvím oceánské sopečné činnosti dostávají na povrch. „Uvědomili jsme si, že jsme našli zlato,“ říká geochemik Niels Messling.
Jádro není tak husté
Tento jev naznačuje nejen to, že jádro není tak husté, jak se dříve předpokládalo, ale také to, že by mohlo být konečným zdrojem některých druhů zlata a drahých kovů, které dnes používáme v klíčových technologiích, od elektroniky po obnovitelné zdroje energie. „Naše výsledky mění způsob, jakým uvažujeme o základní dynamice planety,“ uzavírá profesor Matthias Willbold.
‚Tento objev znovu otevírá debatu o výměně materiálů mezi hlubokými vrstvami Země – a jejím dopadu na geologii a ekonomiku budoucnosti‘.“
