Byly zveřejněny výsledky mnohaletého výzkumu prováděného v bývalém měděném a zlatém dole v Zlatých horách na polsko-české hranici. Zásoby zlata se odhadují na 3,5–4 tuny. To je dvakrát více, než ukazovaly předchozí odhady.
Za jasných dnů je hora Pšečna-Gora viditelná dokonce z Opole. Od středověku byly v této charakteristické hoře s plochým hřebenem raženy štoly a chodby, ze kterých se těžilo zejména zlato. Těžba byla zastavena v roce 1993 z důvodu snížení rentability.
Ložisko bylo státem považováno za strategickou rezervu. Před několika lety však, mimo jiné kvůli rostoucím tržním cenám tohoto drahého kovu, získala těžební společnost Diamo koncesi na provedení průzkumných prací před obnovením těžby.
Máme zlato, stačí ho jen vytěžit
Po čtyřech letech těžby, výzkumu a analýzy těžby se zástupce společnosti Diamo Ladislav Pašek zúčastnil zasedání zastupitelstev obcí Zlaté Hory a sousedního Hermanovychy.
„Nejdůležitější informací, kterou jsme se dozvěděli na posledním zasedání městské rady, bylo, že podnik chce těžit ložiska zlata,“ řekl starosta Zlatých Hor Milan Rák. „Dostali jsme informaci, že tam může být 3,5–4 tuny zlata a že těžba by měla trvat 10 let. Pokud jsem to správně spočítal, obrat za těchto 10 let bude činit 8 až 9 miliard korun (pozn. red.: asi 1,2 miliardy zlotých).“
Zástupce společnosti Diamo na schůzce s městskými úřady uvedl, že zlato bylo nalezeno i tam, kde se ho nečekalo. Množství nugetů v rudě zaručuje rentabilitu těžby. V současné době společnost připravuje analytické materiály pro banky, které mají financovat výstavbu dolu.
V Opavských horách je stále ukryto zlato. Vědci hledají vchody do štol
Podle údajů Státního geologického ústavu se na území Opolského vojvodství nacházejí tři ložiska zlata o celkové rozloze 317 hektarů. Cenný kov leží v zemi a čeká na svého šťastného…
Nejprve musíme předložit výsledky výzkumu vládě. Jakmile to uděláme a získáme kompletní údaje, rádi se o ně podělíme s veřejností. Již nyní však můžeme říci, že předběžné výsledky naznačují, že zásoby zlata jsou větší, než se původně předpokládalo v roce 2020, řekl Tomasz Indrej a dodal, že kromě zlata obsahuje ruda i další cenné prvky.
Důl bude mít dopad na Polsko
Zlato je rozloženo v rudě uvnitř hory Pereczna Góra v množství od několika desítek do několika stovek gramů na tunu těžby. Vyskytuje se ve formě malých nuget o průměru několika milimetrů. Po drcení musí být ruda z dolu vymyta. Těžba vyžaduje velké množství vody. Dříve podnik zabíral velké území s haldami a vodními nádržemi. Při zahájení průzkumných prací společnost oznámila, že všechny práce budou prováděny v podzemních chodbách a vytěžené horniny budou skladovány pod zemí. Tyto metody těžby by měly minimalizovat dopad na životní prostředí. Mezi obyvateli českého pohraničí však panují obavy. Lidé se obávají zejména vlivu těžby na podzemní vody.
Dopad dolu se dotkne i Polska, protože vody z této části Pšeničné hory stékají do Zlatého potoka, který se v Jarnołtówce vlévá do Polska a poté do řeky Prudnik, Osobły a nakonec do Odry. Získání ekologického rozhodnutí pro důl musí proběhnout v rámci přeshraničního řízení, které zajistí přístup k informacím a účast polské strany v řízení.
Město dává přednost turistice
Aby mohla společnost Diamo obnovit těžbu zlata, musí nejprve získat státní koncesi. V této otázce bude hodně záležet na místních úřadech, ale starosta Zlatých hor je skeptický.
V Opavských horách hledají zlato. Chtějí obnovit provoz starého dolu
V roce 2025 bude dokončen průzkum ložisek zlata a dalších kovů v českých horách poblíž Hlučín. Poté bude rozhodnuto o možném obnovení těžby ve starém dole, jehož historie začala…
„Osobně jsem v tuto chvíli proti těžbě nerostných surovin,“ řekl Českému rozhlasu Milan Rač, starosta Zlatých hor. „Naše město se rozvíjí, jsme významným turistickým centrem, které navštěvují turisté nejen z České republiky. Těžba zde musí probíhat za určitých neurčitých podmínek a nemyslím si, že by to přispělo k rozvoji regionu. Obávám se, že to může být dokonce naopak.
