Týmu vědců se podařilo vyvinout důležitou novinku v oblasti regenerace sítnice, která otevírá cestu k nové léčbě pro miliony lidí trpících degenerací sítnice a slepotou. Celý proces pozorování začal studiem některých živočichů, jako jsou kobry, které dokáží přirozeně regenerovat buňky ve své sítnici. Müllerovy gliové buňky, které slouží k udržování struktury sítnice, mutují a stávají se nervovými buňkami, které nahrazují ty poškozené. Tento proces nebyl u savců možný, dokud vědci nenašli klíč.
Řešení problému díky pokusům s myšmi
Lidé jsou živí tvorové, kteří nejsou schopni spontánní regenerace sítnice po jejím poškození. Šance na vyléčení nemocí, jako je pigmentová retinitida a makulární degenerace, kterými trpí více než 300 milionů lidí na celém světě, jsou proto mizivé. Tým vědců z Korea Advanced Institute of Science and Technology (KAIST) však zjistil, že myši mají zvláštní vlastnost, která stojí za zvláštní studium. Vědci v experimentu zničili myším protein PROX1, který brání regeneraci buněk sítnice.
Vědci si všimli opačných účinků proteinu PROX1, proto se rozhodli jeho působení zablokovat, a tímto způsobem se vědcům podařilo aktivovat regeneraci sítnice u myši trpící pigmentovou retinitidou. Účinek u savce trval šest měsíců, takže vědci mohli prohlásit, že se jedná o první úspěšný pokus o regeneraci neuronů v sítnici savců. „V mnoha živočišných tkáních obsahujících kmenové buňky jsou poškozené buňky nahrazovány novými, což těmto tkáním umožňuje zachovat si svou funkci i přes postupný úbytek buněk,“ uvedl tým vědců.
