Technologický průlom hodný science fiction se podařil Číně. Poprvé se podařilo přesně zaměřit laserový paprsek na družici obíhající kolem Měsíce, a to v pravé poledne…. za denního světla. Tento průlom otevírá novou kapitolu v historii vesmírných letů.
Cílem je o vlas… ve vzdálenosti 130 000 kilometrů
Ve dnech 26. a 27. dubna 2025 Laboratoř pro výzkum hlubokého vesmíru (Deep Space Exploration Laboratory, DSEL) s podporou observatoří v provincii Jün-nan úspěšně vyslala ze Země laserový paprsek k družici Tiandu-1, která se v současné době nachází na oběžné dráze Měsíce. Tento laserový paprsek urazil 130 000 kilometrů vesmírem, od družice se odrazil a vrátil se zpět k pozemním senzorům, čímž poskytl mimořádně přesné měření – to vše za denního světla, což dosud nebylo možné.
Pro lepší pochopení tohoto úspěchu jej vědci přirovnávají k „dotyku vlasu vzdáleného přes 10 kilometrů a sledování jeho trajektorie v reálném čase“. Faktem je, že měsíční objekty se v prostředí nasyceném slunečním světlem pohybují rychle, což tradičně laserová měření za denního světla téměř znemožňuje kvůli světelnému „šumu na pozadí“.
Klíčová technologie pro dobývání Měsíce
Laserová telemetrie, technika spočívající v měření vzdálenosti mezi družicí a Zemí vysláním ultrakrátkého světelného impulzu, je kosmickým inženýrům dobře známá. Je široce využívána pro družice na nízké oběžné dráze Země. Mezi Zemí a Měsícem však intenzita slunečního světla a obrovská vzdálenost dosud omezovaly laserové záběry pouze na noční dobu.
Čínský úspěch znamená zlom: měření na oběžné dráze lze nyní provádět nepřetržitě, ve dne i v noci, čímž se zvýší množství dat a přesnost určení polohy ve vesmíru, což je nezbytné pro pilotované mise a stálé lunární stanice.
Tiandu-1: základna lunárního internetu
Tiandu-1 je jednou z trojice družic vypuštěných v březnu 2024 (spolu s Tiandu-2 a Queqiao-2), které mají vytvořit základ navigační a komunikační sítě mezi Zemí a Měsícem. Tato síť, která se stane konstelací Queqiao, má zajistit nepřetržitý přenos dat pro budoucí rovery, přistávací moduly a posádky operující na Měsíci nebo v jeho okolí.
Cíl je jasný: poskytnout Číně úplnou autonomii pro lunární operace tím, že zajistí přesné zaměření, synchronizaci a navigaci jako lunární GPS. Důležitým prvkem tohoto systému je úspěšná denní laserová telemetrie, která zaručuje spolehlivou geolokaci při každém průletu družice.
Tento úspěch přispěje k rozvoji čínské satelitní reléové konstelace Queqiao a plánům vyslat do roku 2030 astronauty na Měsíc. Zdroj: cctv
Smělé plány na průzkum Měsíce
Tento průlom je součástí velmi ambiciózního plánu, kdy Čína plánuje první přistání s lidskou posádkou na Měsíci do roku 2030 a následně vybudování stálé lunární základny do roku 2035 v rámci projektu Mezinárodní lunární výzkumné stanice (ILRS), na kterém spolupracuje s Ruskem.
Družice Tiandu již otestovaly mezidružicovou komunikaci a pořídily vysoce kvalitní snímky Měsíce, zatímco mise Chang’e-6, vypuštěná v roce 2024, nedávno doručila vzorky ze zadní strany Měsíce, což je rovněž světový unikát.
Co bude dál.
Společnost DSEL nyní plánuje rozšířit tyto laserové testy na větší vzdálenosti a vyšší frekvence, aby mohla tuto technologii začlenit do rutinních operací v hlubokém vesmíru. Tyto odborné znalosti by se mohly ukázat jako klíčové i pro budoucí mise na Mars a dokonce i pro sledování rostoucího pohybu družic na oběžné dráze Země.
Do konce desetiletí plánuje Čína vypustit na nízkou oběžnou dráhu Země více než 100 000 družic, což bude vyžadovat skutečný systém řízení kosmického provozu. V této souvislosti bude laserová telemetrie využívána nejen k měření, ale také k ochraně blízkého vesmíru.
