Neobvyklý nález v jeskyni Geissenklösterle v jižním Německu opět přepsal dějiny lidské kultury v Evropě. Tým archeologů z univerzit v Tübingenu a Oxfordu objevil flétny z ptačích kostí a mamutích klů staré více než 42 000 let, které nejenže obstály ve zkoušce času, ale zachovaly si i svou funkčnost.
Artefakt pochází z období aurignacienu.
Nález představuje jeden z nejstarších známých dokladů hudební činnosti a symbolického vyjadřování u člověka. Tyto pravěké flétny patří do aurignackého období, první kultury plně příbuzné anatomicky moderním lidem v Evropě, která se objevila na konci posledního velkého ochlazení známého jako událost Henry 4.
Její existence potvrzuje, že schopnost vytvářet umění, hudbu a pravděpodobně i společenské rituály byla vysoce rozvinutá již v době, kdy Homo sapiens a neandrtálci žili v Evropě ještě společně. Používání hudebních nástrojů vzkvétalo i v drsných klimatických podmínkách a nebylo doménou lidí s mírnějším klimatem, jak se dříve předpokládalo.
V této oblasti byly také nalezeny sošky ze slonoviny, vyřezávané zoomorfní postavy a osobní šperky.
Oblast Švábské Jury, kde se Geissenklösterle nachází, je považována za jedno z epicenter toho, co někteří badatelé nazývají evropskou „Kulturpumpe“: centrum symbolických a technologických inovací, které přenášelo kulturní výdobytky do zbytku kontinentu. V této oblasti byly nalezeny nejen hudební nástroje, ale také sošky ze slonoviny, vyřezávané zoomorfní postavy, osobní šperky a další známky vyspělého symbolického myšlení, které posilují představu, že raní Evropané byli kulturně vyspělí.
Skutečnost, že tyto flétny dokázaly vydávat zvuky i po tisíciletích, dodává našemu poznání minulosti nové nuance. Hudba mohla hrát ústřední roli v sociální soudržnosti lidských skupin, usnadňovat předávání znalostí, vytváření komunitních vazeb nebo dokonce organizaci rituálních činností. Podle nejnovějších teorií evoluční antropologie, například Stephena Mithena (The Singing Neanderthals, 2005), mohla hudba dokonce předcházet artikulovanému jazyku jako forma emocionální komunikace.
Flétna Geißenklösterle nás přes propast času spojuje s těmi prvními Evropany, kteří v krajině ledovců a velkých savců již vytvářeli melodie k výměně pocitů, předávání příběhů a potvrzování svého rodícího se lidství.
