Tento jev, který byl poprvé zjištěn v Tichém oceánu v roce 1977, ovlivňuje jak mořské ekosystémy, tak člověka. Úřady se snaží tomuto fenoménu učinit přítrž již několik desetiletí.
Ve vodách Tichého oceánu mezi Havajskými ostrovy a Kalifornií se nachází jeden z nejvíce šokujících projevů současné ekologické krize: Velká tichomořská odpadková skvrna (GPGP). Tento ostrov odpadků, který je třikrát větší než Francie a pětkrát větší než Buenos Aires, je nyní zdrojem obav úřadů po celém světě.
Objev tohoto jevu není v žádném případě nový: datuje se do roku 1977, kdy jej během regaty zpozoroval kapitán a oceánograf Charles Moore.
Místo v Tichém oceánu, které znepokojuje celý svět.
Ačkoli jej mnozí prezentují jako pevnou plošinu, na tento „ostrov“ nelze vstoupit: tvoří jej miliony plovoucích plastových úlomků, které jsou unášeny a koncentrovány vlastními oceánskými proudy.
Zejména tento odpad, který většinou vzniká lidskou činností, se usazuje v tzv. mořských gyrech – obrovských přírodních vírech, které slouží jako lapače odpadu.
Podle organizace The Ocean Cleanup pokrývá tato masa odpadků plochu přibližně 1,6 milionu kilometrů čtverečních a tvoří ji 1,8 bilionu kusů plastů. Její celková hmotnost je asi 100 000 tun, což je mnohem více než předchozí odhady.
Po desetiletích se tento jev exponenciálně rozrostl, k čemuž přispívají faktory, jako jsou opuštěné rybářské sítě, námořní obchod a spotřebitelské návyky založené na používání jednorázových plastů.
Problém, který přesahuje hranice oceánu
Zatímco se úřady snaží s tímto fenoménem skoncovat bez pozitivních výsledků, důsledky jeho přítomnosti se neprojevují pouze v odpadu v oceánu.
Toxické látky obsažené v plastech se dostávají do potravního řetězce, nakonec se dostanou k lidem a ohrožují jejich zdraví.
Poradenská společnost Deloitte odhaduje, že znečištění oceánů odpadky způsobuje ztráty ve výši 6 až 19 miliard dolarů ročně, což ovlivňuje odvětví, jako je cestovní ruch, rybolov a úsilí o vyčištění.
